Při léčbě syndromu periodické horečky označovaného jako PFAPA je jedním z možných postupů odstranění krčních mandlí. Jaké jsou aktuální poznatky k tomuto způsobu léčby?
Operace versus léky
Syndrom periodické horečky s aftózní stomatitidou, faryngitidou a adenitidou (PFAPA) si žádá stejně jako další syndromy periodické horečky léčbu. Odborníci se zaměřili na srovnání účinnosti chirurgické léčby v podobě odstranění krčních mandlí (tonsilektomie) a farmakoterapie, při které pacienti užívají léky – kortikosteroidy. Hlavním kritériem, podle kterého byla hodnocena účinnost, byl počet dětí, u kterých symptomy periodické horečky odezněly. Předmětem zájmu mezinárodního týmu lékařů bylo také srovnání počtu a závažnosti epizod horeček u obou skupin. Lékaři sledovali děti po dobu 6 až 18 měsíců.
Odstranění krčních mandlí může vyřešit problém s horečkami
Výsledky analýzy naznačují, že u dětí se syndromem PFAPA, které absolvují tonsilektomii, je menší pravděpodobnost dalšího výskytu horeček a závažných atak onemocnění než u těch, které chirurgický zákrok nepodstoupí. Lékaři u sledovaných dětských pacientů nezaznamenali komplikace související s operací. Podotýkají ovšem, že počet hodnocených případů nebyl dostatečně vysoký na to, aby mohli dělat relevantní závěry týkající se například četnosti výskytu pooperačního krvácení.
Po operaci stačí méně kortikosteroidů
Odstranění krčních mandlí podle zjištěných poznatků snižuje frekvenci horečnatých epizod z jedné ataky za dva měsíce na méně než jednu ataku během dvou let. Zákrok také zmírňuje závažnost epizod horečky ve smyslu délky trvání horečky. Průměrná délka epizody horečky po operaci krčních mandlí činí 1,7 dne, zatímco u pacientů, kteří operaci nepodstoupili a léčí se pomocí léků, trvá 3,5 dne. Lékaři podotýkají, že děti po odstranění krčních mandlí potřebují méně kortikoidů ke zvládání horečky než děti, u kterých operace neproběhla a k léčbě využívají pouze kortikosteroidy. O možných dalších přínosech kombinovaného zákroku, při kterém dojde k odstranění krčních a zároveň nosních mandlí, nejsou k dispozici jednoznačné poznatky.
Operaci je potřeba dobře zvažovat
Z poznatků týkajících se tonsilektomie při syndromu PFAPA vyplývá, že chirurgická léčba může představovat účinný postup vedoucí k odeznění projevů onemocnění a snížení frekvence i závažnosti horečnatých stavů. Ošetřující lékaři a rodiče dětských pacientů s PFAPA ovšem musí pečlivě zvažovat přínosy a rizika tohoto postupu v každém jednotlivém případě a porovnat ho s dalšími možnostmi léčby, mimo jiné s ohledem na charakter onemocnění, které ve většině případů do rané dospělosti spontánně odezní.
(pak)
Zdroj: Burton M. J., Pollard A. J., Ramsden J. D., Chong L. Y., Venekamp R. P. Tonsillectomy for periodic fever, aphthous stomatitis, pharyngitis and cervical adenitis syndrome (PFAPA). Cochrane Database of Systematic Reviews 2019, Issue 12. Art. No.: CD008669, doi: 10.1002/14651858.CD008669.pub3. Dostupné na https://www.cochranelibrary.com/cdsr/doi/10.1002/14651858.CD008669.pub3/full.
Foto: Pixabay.com