Pandemie covidu-19 výrazně změnila diagnostický a léčebný přístup k dětem s horečkou či projevy respiračních infekcí. Týká se to tedy i dětských pacientů se syndromem periodické horečky. Jaké konkrétní dopady a důsledky má epidemie covidu-19 na děti s tímto vzácným onemocněním?
Jak naložit s proticovidovými opatřeními
Horečka, kašel a další běžné známky infekcí dýchacích cest patří k nejčastějším projevům covidu-19 u dětí. A právě horečka, která se u pacientů se syndromem periodické horečky objevuje v pravidelných intervalech, představuje „oříšek“, co se týče vhodného postupu ze strany lékařů i rodičů. Horečka v době epidemie obvykle znamená izolaci dítěte a provedení stěru z nosohltanu kvůli potvrzení či vyvrácení infekce, a tedy minimalizaci šíření covidu-19. Důsledkem je pak medikalizace každé horečky bez ohledu na její původ a značný stres a omezení pro dítě i jeho rodiče. Děti se syndromem periodické horečky, u kterých propuká horečka v průběhu roku opakovaně (například u syndromu PFAPA se může jednat v součtu až o 60 dní za rok), jsou touto situací zasaženy do velké míry. U všech preventivních proticovidových postupů a opatření je proto potřeba pečlivě vybalancovat přínosy a rizika, dbát na stanovení diagnózy u horečnatých stavů a sledovat případnou odezvu na různé typy léčby.
Na syndrom periodické horečky by se nemělo zapomínat ani při pandemii
Právě diagnostika chronických onemocnění, syndrom periodické horečky nevyjímaje, byla obzvlášť v počáteční fázi pandemie kvůli různým omezením v provozu zdravotnických zařízení často pomalejší než obvykle. O to větší význam hraje u opakovaných horeček pečlivé vedení záznamů o epizodách horečky, které je možné využít i v rámci telemedicíny, jež se během epidemie stala na mnoha místech standardem. Znalost syndromů periodické horečky, případná odezva na kortikoidy a obecně zvažování diagnózy periodické horečky jsou zásadními aspekty péče o dětské pacienty s horečkami v době pandemie.
Jsou děti se syndromem periodické horečky při covidu ohroženější?
U dětí s potvrzenou diagnózou syndromu periodické horečky se za adekvátní postup považuje neprovádět automaticky výtěry z nosohltanu na zjištění přítomnosti koronaviru při každé typické epizodě horečky, kterou nedoprovází další potíže, jež by mohly značit nákazu covidem-19. Důležitým tématem se během pandemie stala také otázka, zda jsou děti vzhledem ke svému základnímu onemocnění více náchylné k nákaze covidem-19. Odborné poznatky získané za dobu pandemie ovšem nesvědčí o tom, že by děti s periodickými horečkami byly k onemocnění covidem-19 nebo k těžšímu průběhu této infekce náchylnější než běžná populace. Pandemie proto není podle odborníků sama o sobě důvodem, aby děti se syndromem periodické horečky byly omezeny například ve školní docházce. U dětí, které kvůli syndromu užívají imunosupresivní léčbu, nebylo zjištěno zvýšené riziko závažného průběhu covidu-19. Odborníci zároveň podotýkají, že nesteroidní antirevmatika nepředstavují u dětí se syndromem periodické horečky, které tyto léky užívají, ochranu před potenciální nákazou covidem-19.
(pak)
Zdroj:
Consolini R., Costagliola G., Gattorno M. The Challenge of Managing Children With Periodic Fever Syndromes in the Era of COVID-19. Front Pediatr. 2021 Jan 6; 8: 620621; doi: 10.3389/fped.2020.620621. Dostupné na https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fped.2020.620621/full.
Foto: Pexels.com